rhiannon + vesmír: Když bylo Vesmírovo čištění dokončeno, zanesla jsem sadu čištění do sedlovny a vyzvedla jsem tam sedlo, uzdu, vyztuženou deku a chrániče. Rychle jsem se převlékla do vhodného jezdeckého oblečení a nasadila jsem si helmu. Když jsem se vrátila k Vesmírovi, pořád stál klidně na místě a zdálo se, že se docela těší. Dala jsem mu kostku cukru a pohladila jsem ho po hřívě. Nasadila jsem mu uzdu, deku, sedlo a nakonec i chrániče. Byli jsme připraveni na svou první jízdu. Dovedla jsem si ho na jízdárnu a pozdravila jsem se s trenérkou. Byla moc milá a mně to hned zvedlo náladu. Nejprve mi řekla pár slov a přiblížila mi, co nás dnes čeká. A potom už se šlo na to. Dotáhla jsem podbřišník, stáhla jsem třmeny a nasedla jsem. První cvik, který nám trenérka zadala zněl jasně: "Přímo". Pobídla jsem Vesmíra oběma holeněmi a sedem a zároveň jsem trošku povolila otěže. Vydali jsme se krokem po celém obvodu jízdárny. Trenérka nás pečlivě sledovala a občas mě upozornila na drobné chyby. Když jsme dvakrát objeli celou jízdárnu, zastavili jsme a dostali jsme další pokyn. Pobídla jsem Vesmíra do klusu, začala jsem pravidelně vysedávat a pobízela jsem ho, aby nezpomaloval. Právě jsme jeli Velký kruh. Objeli jsme ho třikrát. "Skvěle, teď si zkrať otěže, drž je jen lehce, ne křečovitě. Drž Vesmíra na velkém kruhu, vnitřní otěží si pohrávej, mírně s ní tahej, jako kdyby jsi měla gumový míček a ty jsi ho měla zmáčknout. Zároveň tlač vnitřní nohou a vnější dej za podbřišník. Kůň by mě sklonil hlavu a hezky se ohnout." zadávala trenérka další pokyn. Udělala jsem vše podle jejich rad a Vesmír mě poslouchal. Jako by mi četl myšlenky, krásně se ohýbal. Pochválila jsem ho. Posledním úkolem bylo zvládnutí vlnovky o třech obloucích. Pobídla jsem Vesmíra do klusu a ve středu krátké stěny jsem začala vlnovku. Tahala jsem za vnitřní otěž a vnitřní nohou jsem tlačila. Udělali jsme vlnovku a skončili jsme opět ve středu krátké stěny. "Skvěle, jste moc šikovní." chválila nás trenérka. "Už si jen vykrokujte, dnešní trénink je u konce."
Párkrát jsme krokem obešli jízdárnu, sesedla jsem a spokojeně jsem si Vesmíra odváděla k boxu. Odsedlala jsem ho, sundala jsem uzdu, deku i chrániče a odnesla jsem je do sedlovny. Gumovým hřeblem jsem Vesmírovi odstranila ze srsti pot a odvedla jsem ho na pastvinu.

rhiannon + charlotte: Po čištění Charlottky jsem se skočila převléknout. Navlékla jsem na sebe růžové tílko, černé jezdecké kalhoty, barevné podkolenky, pérka, rukavice a samozřejmě helmu. Mrkla jsem na sebe do zrcadla a pak jsem vyrazila zpátky za svou princeznou. Už netrpělivě přešlapovala a těšila se na jízdu. Připnula jsem na ni sedlo a dala jsem jí uzdu a chrániče. Vyrazily jsme na jízdárnu, kde už čekala trenérka Katrin. S úsměvem jsem ji pozdravila: "Ahojky Katrin." Pozdrav mi opětovala a pohladila Charlotte po hřívě. "Ahoj i tobě, krásko." "Je krásná. Jsem ráda, že se o ni můžu starat a jezdit na ní," pověděla jsem Katrin.
"Tak jdeme mrknout, jak vám to půjde," vrhla se rovnou na věc.
Vyhoupla jsem se do sedla a uchopila jsem otěže. "Narovnat!" Opravila mne hned trenérka. Srovnala jsem si sed a posunula jsem se hlouběji do sedla. Nebylo moc pohodlné. Rozhodla jsem se, že si budu muset brzy vydělat na nové. Tok myšlenek přerušila Katrin s prvním povelem. "Taak, přímo!" Zavelela a já povel předala Charlottce. Pobídla jsem ji k jízdě a směřovala jsem ji, aby jela pěkně po obvodu. Snažila jsem se s ní pořádně vyjíždět rohy a jet pěkně v dráze. Nejely jsme moc rychle, ale mně to vyhovovalo. Nebyla jsem s ní zatím zžitá.
"Super, to by šlo. Velký kruh," zaznělo zezadu a já okamžitě od půlky jízdárny začala Charlotte pobízet k zatočení. Občas jsme trošku vybočily, ale kruh se nám tak nějak povedlo udělat. "No, to by chtělo ještě vylepšit. Dvakrát zopakovat. A hlídej si ten sed!" Křikla na mě Karin a já si uvědomila, že kvůli soustředění zase sedím špatně. Opravila jsem se a velký kruh jsem objela dvakrát. "No, to už je lepší. Teď malý kruh." Objely jsme malý kruh, který se nám kupodivu celkem podařil. Charlotte ale začínala vypadat znuděně a Katrin to jako správné trenérce neuniklo: "Tak, dejte si ještě jeden velký kruh, vykrokujte a upalujte. Pro dnešek to bude stačit." Poslechla jsem a objela jsem s Charlotte velký kruh. Potom jsem ji vykrokovala a šla jsem poděkovat Katrin. Upozornila mě, ať si příště hlídám sed a rozloučily jsme se. Odvedla jsem Charlotte do stájí a vyčistila jsem ji. Zavedla jsem ji do boxu a odešla jsem se převléknout.

rhiannon + charlotte: Katrin se na mě smála už z dálky. Přišla jsem s Charlotte do středu prázdné jízdárny a pozdravila jsem ji: "Ahoj. Proč se na mě tak záhadně směješ?" Z jejího úsměvu jsem tušila nějakou lumpárnu.
"Ke konci měsíce vás čekají závody."
"Cože?!" Koukala jsem na ni jako na Ježíška.
"Závody. Jediné, co ještě zbývá je, aby sis dodělala licenci. Jo a... musíte se taky naučit jezdit."
"Hmm, to je fakt jenom drobný detail," poznamenala jsem ironicky, ale Katrin to úsměv z tváře nesebralo.
"Letní pohár Patriotu přece nedáme někomu cizímu. Jedna z vás holek to musí vyhrát, takže pro vás zahajuji dvojnásobně přísnější a náročnější tréninky."
"Jupí," opět ironie. Ale usmála jsem se. První závody. Jaké to bude?
"Tak jdeme na to!" Řekla jsem a zkontrolovala Charlottce upevnění sedla a uzdy. Nasadila jsem si helmu a nasedla jsem na klisnu.
"Tak si vykrokujte. Přímo, vyjíždět rohy a od poloviny velký kruh."
Vyjela jsem přímo o obvodu jízdárny. Vyjížděla jsem rohy přesně tak, jak jsem to trénovala na své jízdě. Když jsme dojely do poloviny, zatočila jsem na velký kruh a ukázkově jsem ho objela. Ten nám už jde. Když jsem splnila zadání pro krokování, zastavila jsem u trenérky, kamarádky a majitelky stáje v jednom - Katrin.
"Chtěla bych se naučit diagonálou změnit směr. Minule na jízdě nám to nevyšlo."
"Jasně, dobrý nápad. Takže, začni v H a tam i skončíš. Musíte projít středem, vemte to přes Xko," zavolá na nás a já ji poslechnu. Projela jsem prvním písmenem na krátké stěně, přes X až na druhou stranu zase do H."
"No vždyť vám to jde. Co je na tom? Super. Zkuste to ještě jednou."
Přejely jsme to znovu a i tentokrát se nám to povedlo.
"Tak a teď krátkou diagonálou změňte směr. Zase začni v prvním písmenu a skonči v polovině protější dlouhé. Chápeš?" Zeptala se mě.
"Zkusím to," jak jsem řekla, tak jsem udělala. Navedla jsem Charlotte a projely jsme určenou dráhu.
"Perfekt. Tohle vám jde, holky," usmála se Katrin a já také.
"Tak si ještě vykrokujte jako na začátku a máte dneska volno," dodala ještě.
Poslechla jsem pokyn a vykrokovala jsem Charlotte. Potom jsem se rozloučila s Katrin a odešla jsem Charlotte znovu vyčistit.

ciri a mystery: Na hale nikdo nebyl, tak jsem zadumaně odvedla Myst k místu, kde by měla být venkovní jízdárna. Ach ano, Katrin tu na nás čekala, evidentně jsem se spletla. Celá já.
Mystery to naštěstí nevadilo. Alespoň jsme se prošly, ona se trochu vyfoukla, tak jsem si jí mohla pořádně dotáhnout a protáhnout přední nožky, ať podbřišník trochu sedne.
Katrin mi překontrolovala výstroj a vyzvala mě, ať nasednu. Stáhla jsem si třmeny, chytla otěže do jedné ruky současně s přední rozcochou, druhou se chytla za zadní a s odrazem se usadila nahoře. Mystery nebyla příliš vysoká, takže to šlo snadno. Trochu jsem se v sedle zavrtěla, protáhla nohy a trochu si upravila třmeny. Univerzálky jsem neměla moc v lásce, nešlo v nich pořádně ani skákat, ani přiježďovat :D Nejradši jsem měla samozřejmě drezúrní sedla, člověk se pomalu ani nemusel soustředit na sed.
Ještě donedávna jsem jezdila, tak už jsem tak nějak věděla, co dělat. Ne, že by nebylo, co zlepšovat, to ani náhodou. Pohodlně jsem se usadila, zapustila se hluboko do sedla, prošlápla tím paty, uzavřela kolena vytočením špiček více ke kobylce, uchopila otěže.
"Dobře, trochu ji protáhni po obvodu na každou ruku." vyzvala nás Katrin a zamířila přibližně doprostřed jízdárny. Jemně jsem stiskla holeně, Mystery potřebovala začáteční pobídku trochu výraznější, musela jsem stisk zesílit. Asi jsem si měla vzít bičík, ať jí neokoávám, pomyslela jsem si.
"Mystery je mladá klisna, musíš na ní trochu důrazněji, je tvrdohlavá jako mezek a ráda se vzteká. Pozor na klidnou ruku. Zkrátka buď důrazná, ale zároveň jemná. Pokud ji už na začátku ukážeš, že si nebude dělat, co chce, většinou pak už není problém. Takže ji nech trochu víc vyšlápnout, to, že je na volnější otěži neznamená, že se bude flákat." poradila mi trenérka. Přikývla jsem a na pár kroků využila pobídky a občasné zamlaskání, pochválila kobylku, když trochu zrychlila.
"Ták je to správně, ať si došlapuje zadníma nohama hloubš. Silnější ta vnitřní holeň v obratech, usekává ti rohy." nechávala jsem ruce podél plecí s volnou otěží, taky si mohla pořádně procvičit pomůcky sedem. Myst skutečně potřebovala důraznější pobídky, sem tam jsme se tak úplně nepochopily, což se jí pochopitelně nelíbilo.
Když si protáhla hřbet a krk, měla jsem za úkol si vzít na otěže na lehký kontakt, pořád ji udržet nataženou, a vyklusat znovu obvod na každou ruku. Jízdárna byla poměrně velká, takže to bohatě stačilo, aby se klisna uvolnila. Pobrala jsem si otěže tak, abych ji cítila, ale zároveň měla pořád dost prostoru, lehce se odlehčila a stiskla holeně. Snažila jsem se do ní nedloubat patami, jak jsem měla dřív ve zvyku, jen stupňovat tlak, dokud nezareaguje. Pochválila jsem ji, když naklusala, a začala vysedávat v rytmu vnější přední nohy. Diagonálou jsme postupně změnily směr a pokračovaly v uvolnění.
"Dobře, ale dávej si pozor na tu ruku. A hlídej si, na jakou nohu vysedáváš. Přes půl jízdárny."
Pokračovaly jsme chvíli v narovnávajících cvicích, procvičovaly oblouky na zmenách směru a kobylka se začala postupně zahlavovat, skoro na kolmici. I její tempo se ustálilo, zpozorněla a už tolik nelenošila, když věděla, že jí to neprojde. Pochválila jsem ji.
Katrin nás vybídla k velkému kruhu. To už jsem si kobylku zkrátila, když se mi tak hezky nabízela, přiložila vnější otěž ke krku a vnitřní do nižší pozice. Vytočila jsem se rameny, zasedla do vnitřního třmenu, vnější holení vytlačila záď na kruh a vnitřní se snažila ji udržet na celém kruhu. Hlavou šla docela hezky, ale Katrin mi neustále vyčítala slabou vnitřní holeň, kruh se nám poněkud zmenšoval. Po "kruzích změnit" následoval stejný trénink na druhou ruku, pak jsme chvíli na obvodu trénovaly přechody a na závěr nám Katrin nechala vlnovku o třech obloucích. Ty mi moc nešly, hlavně to rozvržení prostoru a opět, udržení na celém kruhu.
"Dobře, pro dnešek stačí. Příště tu lekci trochu prodloužíme a zkusíme cval, dneska jsem vás nechtěla moc uhnat, ten první den. Dávej si pozor na tu holeň a při přechodech mírnější ruka. Nejdřív jde sed, pak otěž. Povol jí a vykrokuj obvod na každou ruku." postupně jsem propustila otěže mezi rukama, Mystery si odfrkla a vytáhla hlavu. Nechala jsem ji v klidu vychladnout, mezitím poslouchala shrnutí Katrininých výtek a rad do budoucna.
Na konci lekce jsem seskočila, vytáhla třmeny, povolila podbřišník a nánosník a přehodila otěže Myst přes hlavu. Katrin šla s námi zpátky do stáje.

*Moc se omlouvám, že to vkládám v tento čas, ale za chvíli jedu pryč a vracím se až za několik dní, asi bych to jinak nestihla.

tea + carmen: Přišla jsem do haly, kde na mě čekala Katrin. "Ahoj." Usmála jsem se a šla do středu jízdárny, kde jsem si Carmenku dotáhla. Upravila jsem si třmeny a ještě zkontrolovala bandáže, aby byly v pohodě. "Ahoj, Teo. Tak, dneska to nebudě Bůh ví jak tvrdý trénink, ale abyste si sedly." Řekla mi a u toho hladila Carmen po krku. "Tak nasedni a na levou ruku krokem." Nasedla jsem na Carmen a šly jsme na levou ruku. Katrin měla zastrčené ruce v kapsách u rajtek. "Tak. Sedni si víc dopředu a na zadní kapsy, propni paty dolů a špičky ke koni. Hlídej si přímku rameno, kyčel, pata a ruce drž dole, lokty u těla a měj zápěstí na malíkové hraně. Je to těžké, ale správný sed." Jo, měla pravdu. Bylo to těžké. "A ty to máš ještě o něco těžší, protože Carmen vyhazuje, když ji taháš za držku, takže bych ti to teď moc nedoporučovala." Usmála se. Super, ale aspoň to bude pro mě velké plus. Okrokovala jsem ji na obě ruce. Katrin byla na mě příjemná a vše mi vysvětlila. Carmen chodila krásně podsazená a nijak se se mnou neprala, ale bylo mi jasné, že si to vybere, když budu jezdit bez trenéra. Hodně mi Katrin vysvětlovala cviky na ohybaní a jízdárenské cviky. Chodily jsme je hodně v kroku, ale i v klusu. Ve cvalu jsme zkoušely zatím jen po obvodu než kruhy a jiné. Všechno jsme dělaly na obě ruce. Potom jsem ji vykrokovala. Do toho přišel i Peter. "Tak co Katrin, co nova-Tea?" Zeptal se. "Super, Carmen ji opravdu padne i si spolu vyhovují. Super dvojka, snad to spolu dotáhnou daleko." Ještě si tam Katrin a Peter něco vyprávěli, ale to jsme mezitím dokrokovala a sesedla. Povolila jsem ji podbřišník a šla do stáje.

//Omlouvám se za čas a délku, ale měla jsem doučování.

tea + carmen: POVINNÝ TRÉNINK 2/4

Došla jsem do haly. Carmen do mě občas šťouchla nosem na náznak toho, abych přidala. Na hale na mě čekala opět Katrin, která měla v ruce lonž a bič na lonžování. "Tak jo, abys ses zlepšila, tak půjdeš na lonž. Budeš se teda hodně soustředit na sed, protože jak jsem ti říkala včera, je to prostě základ." Usmála se. Dotáhla jsem si Carmen, stáhla třmeny. Mezitím Katrin připnula lonžku na uzdečku Carmen. Nasedla jsem na Car. "Tak pobídni ji do kroku, zatím se nechytej za oteže, ale pořádně se protáhneš. Nemusíš se bát, protože tu jsem tu já a když se budeš pořádně držet sedem, tak pak by se nic nemělo stát." Usmála se. "Tak, drž se koleny, paty dole a špičky ke koni. Když budeš takhle držet nohy, tak pak budeš mít větší oporu a držení v sedle. Sedni si opět víc do předu a potom přese váhu tak, abys seděla jakoby na zadních kapsách. Zápěstí si můžeš mírně opřít o přední rozsochu, lokty u těla a palce nahoru, aby ruce byly na malíkové hraně. Těžké, že?" Podívala se na mě. Přikývla jsem. "Tak teď na rozcvičku. Ruce si dej v bok a otáčej se v trupu." Snad jsem to pochopila správně. Dala jsem si ruce v bok a začala se otáčet trupem. Koukala jsem u toho i na kořen ocasu. "Super, teď upaž a to samé." Usmála se. Carmen chodila krásně, uvolněně a i trochu podsazeně. Opět jsem udělala to samé. "Tak, teď pravou rukou na levou špičku." Zvedla jsem teda pravou ruku a dotkla jsem se jí na levé špičce. "Super, teď levou rukou na pravou špičku." To samé. Carmen šla úplně v pohodě, nevzteklala se, ale koukala se na mě. "Super. Neboj Car, ona teď nespadne. Tak, pravou rukou na levou patu, kterou máš držet dole!" Oznámila mi. Opět jsem zvedla pravou ruku a položila ji na levou patu. To samé jsem uděla akorát levou rukou na pravou patu. "Super, teď se dotkni uší nebo mezi ušima rukou." Natahovala jsem se opatrně po krku až mezi ouška Carmen, která se bála dát hlavu dolu, že bych spadla. "Tak je hodná holka, neboj nespadnu." Chlácholila jsem ji, ale bylo mi jasné, že ona mi nedovolí jen tak z ní spadnout. "Super. Vidím, jak si tě hlídá a nenechá tě jen tak spadnout. Teď se dotkni jednou rukou kořene ocasu a potom zas tou druhou. Vydrž tam okolo deseti vteřin." Usmála se. Natáhla jsem se směrem dozadu a trochu ji i na kořeni ocasu drbala. "Super, teď ji zastav. Zakloň se, stuhni v zádech a stiskni kolena a povol až bude opravdu stát a pochval ji. Udělala jsem to podle toho, jak mi Katrin řekla. Carmen okamžitě zastavila. "Šikovná holka." Pochválila jsem ji hlasem a u toho i hladila po krku. Katrin přepnula lonž na druhou stranu. Chvilku jsme opět krokovaly, u toho mi Katrin vysvětlovala způsob vysedávání. Zkoušela jsem to i v kroku. "Hlavně vysedávej od kolen, bez pomoci třmenů, chápeš?" Přikývla jsem. "Super, tak pobídni do klusu." Pobídla jsem ji do klusu. Okamžitě zareagovala. Bylo to těžší, ale jakmile jsem zjistila rytmus, tak to bylo v pohodě. Dokonce mi Katrin udávala, kdy mám vysednout slovem "teď", takže to bylo o malinko jednoduší, ale jinak jsem se musela spolehnout na sebe a na Car. Opět to bylo na obě ruce. I jsme zkoušely přechody, abych si dobře sedla. Carmen byla v tomhle zlatá a nedělala mi bordel, ale čekala jsem na moment, kdy se naštve a prostě bude konec. "Heleď, dneska to bylo jen krok a klus, ale aby jsi získala víc tu rovnováhu a zvykla si na její krok, protože každý kůň je jiný. Tak, teď ji jen vykrokuješ. Půjdeš sama, protože Carmen nemá důvod ti něco udělat." Usmála se. Zastavila jsem ji, Katrin ji odepla lonž a pobídla jsem Carmen do kroku, byla na volné otěži. Katrin mi pořád tloukla do hlavy ať jdu jen přes nohy, žádná otěž. Po chvilce jsem zastavila v X, kde jsem sesedla, povolila podbřišník a šla do stáje.

tea + carmen: POVINNÝ TRÉNINK 3/4

Vešla jsem do haly, kde na mě opět čekala Katrin, měla stále v ruce lonž a vedle na zemi ležel i bič. "Ahoj Teo, tohle tady mám jen pro případ, kdyby ti nešla. Jinak budeš dneska už sama, protože se mnou máš před poslední trénink a pak ještě jeden, na kterém planuji, že budeš už i cválat. Takže dneska budeme zkoušet jízdárenské cviky a i to nacválávání a uvidíme jak to dopadne ;)." Mrkla na mě. Došla jsem do X, kde jsem si dotáhla Car a rovnou nasedla, ještě jsem zkontroloval podbřišník, aby byl pořádně dotáhnutý. "Tak, krokem vchod na levou ruku." Řekla Katrin. Pobídla jsem korektně Carmen do krok a pak šla na levou ruku. Carmen úžasně reagovala, měla hlavičku dole a povolený krk, prostě holka věděla jak se nést a přitom na mě dávala pozor. Obešla jsem celou halu na levou rukou 4x (//počítám s tím, že hala je o něco větší než 20x60 :D). "Půl jízdnárnou změnit směr." Řekla mi Katrin. Najela jsem na půl jízdárny, v X změnila nohy a změnila směr. Nemusela jsem používat otěže, protože se Carmen ohnula sama. Opět na pravou ruku 4x halu. "Klus, lehký klus." Přikázala mi Katrin. Pobídla jsem Car do klusu, která opět krásně zareagovala. Klusaly jsme jak po obvodu na jedné ruce opět 4x a potom jsme na pokyn Katrin změnit diagonálou směr. Přesednula jsem v X a Car na to zareagovala opět skvěle tím, že se malinko podsadila a odfrkla si. Opět jsme jely celý obvod 4x. Pak jsme daly chvilku krok, aby jsme obě nabraly dech. "Tak Teo a Carmen, teď je pořádně rozehřátá na to, aby se Car mohla pomalu ohýbat na kruzích, osmičkách a vlnovkách a pro tebe to je cvičeni na přikládání a změnu nohou, když jezdíš ty kruhy a tak. Chápeš?" - "Ano." Usmála jsem se a pohladila Car po krku, moji malou, krásnou a pracovitou princeznu. "Tak klus, lehký klus. Objeď jednou halu, abyste měly dobré tempo a potom hned dole velký kruh. Zkus si jí i trochu ohýbat dovnitř. Teď ti to moc nepůjde, ale zkoušej to, aby se ti líp přistavovala a protáhla se tak, jak má :)." Usmála se. Naklusala jsem si s Car, objela jednou halu a potom jsem si v dolní části haly udělala jeden kruh. Zkoušela jsem i přilnutí, ale místo toho mi začala spíš zmenšovat kruh než aby zůstala na obvodu kruhu. "Nevadí, ale zůstala v tempu a snaha tam byla vidět. Za chvilku to bude jiné, je to jen o cviku." Podporovala mě Katrin. "Nahoře velký kruh!" Najela jsem na velký kruh, opět jsem zkoušela přistavění dovnitř. Pořád se Car cpala dovnitř než aby zůstala na obvodu kruhu. "Super, tak teď dvakrát po sobě osmičku. V X přesednou a pozor na nohy!" Upozornila mě Katrin. Začínala jsem pociťovat to, že je to fakt záhul a to jsem měla koně, který je zlato a ne rapl. Snažila jsem se na všechno udělat správně jako při kruzích, ale bylo to trochu těžší. Ale Car to vydržela. "Tak, diagonálou změnit směr." Změnila jsem směr diagonálou, v X přesedla. "Jeden kruh nahoře, druhý dole." Opět jsem najížděla na kruhy, už mě Carmen začala trochu chápat a začala se přistavovat, ale furt to nebylo nejlepší. "Super, už spolupracuje mnohem lépe než před tím. Tak dvakrát osmička." Bylo to stejné jako před tím ty osmičky. Těžké, ale snaha ohledně přistavení bylo nulové. "Super, tak chvilku jen krok a půjdeme na cval." Usmála se, Katrin mi mezitím vysvětlila cvalovou pobídku. "Chápeš ji?" Přikývla jsem. "Super, tak klus, lehký klus, jedenkrát celou halu a potom si v rohu nacválej." Usmála se. Pobídla jsem Car lehce do klusu, obklusala halu a v rohu jsem nacválala. Car pochopila co po ní chci, i když pobídka byla jen "pobídka", ale došlo jí to. "Super, pobídku docvičíš, ale jinak super. Jde i na správnou nohu, tak dvakrát kolem haly." Cvalem to utíkala mnohem rychleji než normálně. "Klus!" Přikázala Katrin, chvilku jsme klusaly a potom zase cval okolo haly na stejnou ruku. Car si u toho i odfrkávala. "Klus! Změna směru, jakkoliv a potom znova cval." Přikázala Kat. Přešla jsem do klusu, změnila směr a v druhém rohu si nacválala. Opět mi Car hezky reagovala. Obcválala jsem opět halu dvakrát a potom šla opět klus. "Vyklusej a vykrokuj." Vyklusla jsem Carmen na obě ruce a potom ji i vykrokovala. "Dneska to stačí. Bylo to super, tak zas někdy." Usmála se Katrin. Mezitím jsem slezla, povolila Car podbřišník a odešla z haly.