tea + carmen: POVINNÝ TRÉNINK 2/4

Došla jsem do haly. Carmen do mě občas šťouchla nosem na náznak toho, abych přidala. Na hale na mě čekala opět Katrin, která měla v ruce lonž a bič na lonžování. "Tak jo, abys ses zlepšila, tak půjdeš na lonž. Budeš se teda hodně soustředit na sed, protože jak jsem ti říkala včera, je to prostě základ." Usmála se. Dotáhla jsem si Carmen, stáhla třmeny. Mezitím Katrin připnula lonžku na uzdečku Carmen. Nasedla jsem na Car. "Tak pobídni ji do kroku, zatím se nechytej za oteže, ale pořádně se protáhneš. Nemusíš se bát, protože tu jsem tu já a když se budeš pořádně držet sedem, tak pak by se nic nemělo stát." Usmála se. "Tak, drž se koleny, paty dole a špičky ke koni. Když budeš takhle držet nohy, tak pak budeš mít větší oporu a držení v sedle. Sedni si opět víc do předu a potom přese váhu tak, abys seděla jakoby na zadních kapsách. Zápěstí si můžeš mírně opřít o přední rozsochu, lokty u těla a palce nahoru, aby ruce byly na malíkové hraně. Těžké, že?" Podívala se na mě. Přikývla jsem. "Tak teď na rozcvičku. Ruce si dej v bok a otáčej se v trupu." Snad jsem to pochopila správně. Dala jsem si ruce v bok a začala se otáčet trupem. Koukala jsem u toho i na kořen ocasu. "Super, teď upaž a to samé." Usmála se. Carmen chodila krásně, uvolněně a i trochu podsazeně. Opět jsem udělala to samé. "Tak, teď pravou rukou na levou špičku." Zvedla jsem teda pravou ruku a dotkla jsem se jí na levé špičce. "Super, teď levou rukou na pravou špičku." To samé. Carmen šla úplně v pohodě, nevzteklala se, ale koukala se na mě. "Super. Neboj Car, ona teď nespadne. Tak, pravou rukou na levou patu, kterou máš držet dole!" Oznámila mi. Opět jsem zvedla pravou ruku a položila ji na levou patu. To samé jsem uděla akorát levou rukou na pravou patu. "Super, teď se dotkni uší nebo mezi ušima rukou." Natahovala jsem se opatrně po krku až mezi ouška Carmen, která se bála dát hlavu dolu, že bych spadla. "Tak je hodná holka, neboj nespadnu." Chlácholila jsem ji, ale bylo mi jasné, že ona mi nedovolí jen tak z ní spadnout. "Super. Vidím, jak si tě hlídá a nenechá tě jen tak spadnout. Teď se dotkni jednou rukou kořene ocasu a potom zas tou druhou. Vydrž tam okolo deseti vteřin." Usmála se. Natáhla jsem se směrem dozadu a trochu ji i na kořeni ocasu drbala. "Super, teď ji zastav. Zakloň se, stuhni v zádech a stiskni kolena a povol až bude opravdu stát a pochval ji. Udělala jsem to podle toho, jak mi Katrin řekla. Carmen okamžitě zastavila. "Šikovná holka." Pochválila jsem ji hlasem a u toho i hladila po krku. Katrin přepnula lonž na druhou stranu. Chvilku jsme opět krokovaly, u toho mi Katrin vysvětlovala způsob vysedávání. Zkoušela jsem to i v kroku. "Hlavně vysedávej od kolen, bez pomoci třmenů, chápeš?" Přikývla jsem. "Super, tak pobídni do klusu." Pobídla jsem ji do klusu. Okamžitě zareagovala. Bylo to těžší, ale jakmile jsem zjistila rytmus, tak to bylo v pohodě. Dokonce mi Katrin udávala, kdy mám vysednout slovem "teď", takže to bylo o malinko jednoduší, ale jinak jsem se musela spolehnout na sebe a na Car. Opět to bylo na obě ruce. I jsme zkoušely přechody, abych si dobře sedla. Carmen byla v tomhle zlatá a nedělala mi bordel, ale čekala jsem na moment, kdy se naštve a prostě bude konec. "Heleď, dneska to bylo jen krok a klus, ale aby jsi získala víc tu rovnováhu a zvykla si na její krok, protože každý kůň je jiný. Tak, teď ji jen vykrokuješ. Půjdeš sama, protože Carmen nemá důvod ti něco udělat." Usmála se. Zastavila jsem ji, Katrin ji odepla lonž a pobídla jsem Carmen do kroku, byla na volné otěži. Katrin mi pořád tloukla do hlavy ať jdu jen přes nohy, žádná otěž. Po chvilce jsem zastavila v X, kde jsem sesedla, povolila podbřišník a šla do stáje.