calleigh & flavio: SEZNAMOVACÍ PÉČE + PŘÍJEZD

"Tak se měj Nathalie. A pozdravuj Erica a Horacia a.. Prostě všechny." Moje nevlastní máma mi podala batoh. "Jasně, budu. Měj se tu." Řekla a nastoupila do velkého, šedého Hummeru a odjela. Vešla jsem bránou, kde už stála, celkem vysoká bruneta. "Ahoj, Ty jsi Calleigh že?" Zeptala se a já přikývla. "Ale, můžete mi říkat, jen Kell." Řekla jsem. "Dobře. A ty mi zase můžeš tykat. A teď pojď, dáš si věci na pokoj a pak si vybereš parťáka." Šli jsme s Katrin na pokoj a já si tam nechala věci a pak šli do stájí. "Tak, tady jsou volní koně, pro parkur." Řekla a já šla kolem boxů. Zastavila jsme se u Flavia. Jakmile jsem ho viděla, věděla jsem, že mám prostě jasno. To je kůň pro mě. "Můžu mít Flavia?" Zeptala jsem se. "Ano. Ale je to hřebec, takže není pro začínajcí jezdce. Ale podle toho, co jsi psala do přihlášky ty začínajcí nejsi." Řekla. "Tak pojď, v sedlovně si pro ně vybereš novou ohlávku, čištění a vodítko a můžeš se o něj začít starat." Katrin mě dovedla do sedlovny. Věděla jsem, jaká barva se pro Flavia hodí barva. Vybrala jsem modrou ohlávku, modré vodítko a modré čištění . Trochu se mi zastesklo po lidech, co se o mě starali, když mi zabili rodiče. To brzo teda. Nath, mě přivezla v osm a teď bylo 8:15. Ještě mi večer přiveze Eric klávesy. Požádala jsem ho o to, protože zpěv a klávesy jsem milovala stejně jako koně. Došla jsem k boxu Flavia. Katrin mě, ještě než odešla upozornila, na to, že je to strašnej divoch, rád vyhazuje a pod sedlem s ním budu mít hodně práce. Jinak je nedůvěřivý, hodně, ale když si k němu vybudu vztah, bude to můj mazel. "Ahoj Flave." Pozdravila jsem hřebce ještě přes dveře boxu. Flavio se na mě podíval a zastříhal ušima. Couvl a zašklebil se. "Ale notak, nic ti neudělám. Dokonce jsem ti něco přinesla..." Vytáhla jsem z kapsy mrkev. Tedy jen kousíček. Hnědák přišel ke mě. Díval se nedůvěřivě a chvilku jen koukal. Stála jsem s nataženou rukou a snažila se na něj přenést svůj klid. Hřebec nakonec neodolal a vzal si mrkev. Rychle jsem mu nasadila ohlávku a cvakla do ní vodítko. Přivázala jsem ho k mříži boxu. "Promiň hochu, nerada koně uvazuju, ale ty bys mi tu asi nestál." Pohladila jsem ho po krku a nejprve jsem ho začala hladit, aby si na mě zvykl. Začala jsem na krku, přešla na plece, pak hřbet a kořen ocasu, až jsem přešla k břichu a nohám. To samé jsem zopakovala i na druhé straně a poté ho pohladila na hlavě. "Pašák si Flave." Hřebec frkl. "Tak co, jdeme na to čištění?" Usmála jsem se a vzala hřbílko. Hřebec byl relativně čistý. Zaměřila jsem se tedy, hlavně na promasírování a tak jsem trchu přitlačila, věděla jsem, že koním to nevadí. Naopak, někteří to přímo milují a Flavio byl zrovna ten typ koně, kterému se to líbilo. Netrvalo dlouho a přešla jsem na druhou stranu a poté vzala měkký kartáč a uhladila mu srst. Poté jsem mu vyčistila kopyta a tam u zadních byl trochu problém, ale pak jsme to zvládli a mohla jsem mu je vyčistit. Poté jsem mu namazala kopýtka a pustila do výběhu. Samozdřejmě do samostatného .

VÝBĚH

Po cestě do výběhu mě Flavio dost předbíhal, takže jsma zastavovali, couvali, měnili směry, dokud mě trochu nerespektoval a poté jsem ho pustila do výběhu a šla jsem si na pokoj vybalit. Najednou mi zazvonil mobil. Volal mi Eric. "Ano?" Řekla jsem do mobilu. "Přivezeš mi ty klávesy už teď? Děkuju. Jo počkám před bránou." Položila jsem mobil, skočila do bot a šla rychle k bráně. Eric mi přinesl klávey až do pokoje. "Konečně budeš moct zase vejt s těma svejma klávesama co?" Zasmál se. "Víš dobře, že já neveju ." Zasmála jsem se. "Jo, tohle ti posílá Nathalie. Prý, abys moc nerušila." Vytáhl z brašny sluchátka. "To je super! Vyřiď, že děkuju. A že se brzo přijedu podívat." Usmála jsem se. "Jo, abych nezapomněl, pozdravuje tě Horatio." Řekl ještě Eric, když jsem ho doprovázela k autu. "Tak, že ho taky pozdravuju. A ať vás někde nezastřelí." Řekla jsem a rozloučila se. pak jsem šla opět na pokoj. Hned jsem chtěla vyzkoušet sluchátka do kláves. Zapojila jsem je, nastavila a zkusila hrát. Bylo to super. Vytáhla jsem noty ke Katarzy a mohla hrát a zpívat. "...Na city mý a tvý už prach si sedá, ač to vím pokouším se dál, pod prachem a rzí najít klíč ke katarzím. A hledat dál chci než mi srdce zrezne, příjde to však vím že dnes ne, pod prachem a rzí.... Najdu klíč i k tobě.." Dohrála jsem písničku a sundala si sluchátka. Otočila jsem se a ve dveřích stála jakási dívka. "Hezky zpíváš. A i hraješ." Usmála se. Sakra, až teď jsem si všimla, že jsem sluchátka vytrhla ze zápojky. Co se dá dělat. "Díky." Usmála jsem se a dívka odešla.
Večer jsem Flaveho zavedla do boxu a dala mu večeři. Byla jsem si jistá, že s ním bude hodně práce.