ciri a mystery: Vytáhla jsem svoje věci z kufru a přehodila si batoh s nejosobnějšími věcmi přes záda. Tak prima, pomyslela jsem si, a rozhlédla se okolo sebe. Spousta zeleně, udržované a upravované, množství stromů a budovy v elegantně přírodním stylu. Táta mi pomohl vzít těžší tašku a společně jsme zamířili k několika menším domkům, okolo kterých se vinula příjezdová cesta. Z jednoho z nich zrovna vystoupila mladá tmavovlasá žena, usoudila jsem, že to byla Katrin. Pak jsem si to potvrdila i podle hlasu.
Po běžných formalitách jsem si mohla odnést věci na "ubytovnu" do pokoje. Moc jsem se v něm prozatím nezabydlovala, jen vytáhla propůjčené jezdecké vybavení Patriotu a pomalu se do něj nasoukala. Netrvalo mi to nakonec ani tak dlouho, jak se mi zdálo. Táta si venku ještě pořád povídal s Katrin. Ta nás nakonec pozvala oba n prohlídku, když jsem vylezla za nimi, takže jsem nemusela jako obvykle utínat svého upovídaného "pantátu"
Vyrazili jsme všichni po písčité cestě k největší budově, schované za občasnými stromy - samozřejmě stájím. Katrin nám ukázala nejprve kruhovku po cestě, než jsme vešli dovnitř. Čisté a kvalitní, musela jsem uznat, koně byli zvídaví, občas po nás nějaký vystrčil hlavu. Než došlo na představení "mého" koníka, ještě jsme navštívili halu a klubovnu. Vypadalo to tu útulně, pěkně zařízeně, vybaveně, čistě a vůbec... Mám takový pocit, že jsem se asi celou dobu zubila.
Nakonec jsem se ale musela s tátou rozloučit, což mě poněkud mrzelo. Objala jsem ho, se slibem, že budu dávat rodičům často vědět, a pak se vrátila do stáje, kde si mě převzala Katrin. Postupně mi představila koníky, co byli zrovna v boxech, něco mi k nim řekla, a pak mi ukázala kobylku, o kterou bych se měla starat já. Ještě než nás opustila, dostala jsem menší začáteční instrukce a pak už se mohla definitivně vrhnout na Mystery. Musela jsem si vypůjčit čištění v sedlovně a jen doufala, že to není považováno za krádež. Ohlávku i vodítko jsem našla u boxu, pro jistotu jsem si kobylku přivázala, koneckonců, viděla jsem ji poprvé v životě.
A rovnou jsem si ji pořádně prohlédla. Elegantní, jemně stavěná hlava, středně dlouhý hřbet, drobnější stavba těla a delší nožky. Mysty vypadala obecně poměrně drobně a štíhle, ačkoliv zase nepatřila k nejměnším. A neustále mě zaujatě sledovala. Měla obecně takové veselé rošťácké oči.
Vzala jsem do jedné ruky hřbílko, do druhé tvrdý kartáč, ať to máme zfouklé, začala v kruzích středním tempem jet kobylce po srsti. Nijak neprotestovala a po chvíli se pustila do sena, které ji v jeslích zbylo. Přešla jsem i na druhou stranu a rovnou začala od krku po záď v rovných liniích trdým kartáčem, vyháněla tak z její půvabné strakaté srsti oblaka prachu. Tentokrát jsem jí pořádně vzala i nožky, pak trochu rozčísla hřívu a ocas hřebínkem a nakonec se pustila do finálního čištění měkkým kartáčem, včetně hlavy. Nezabralo mi to moc dlouho, Mysty byla celkem čistá. Vzala jsem ji tedy ještě kopyta, ať to máme všechno, a naskládala věci zpátky do tašky. Nechala jsem kobylku uvázanou, beztak jí to nijak nevadilo, když byla přímo u zdroje, čištění si nechala u boxu a skočila pro její věci. Dostaly jsme pozvánku na první trénink, což si samozřejmě nemůžeme nechat ujít.
Přinesla jsem ze sedlovny sedlo a uzdečku, chrániče snad zatím nebyly potřeba. Přehodila jsem jí přes kohoutek podsedlovku, párkrát položila výš na krk a posunula zpátky, aby šla po srsti a nikde nedřela. Pak jsem na ní položila sedlo, pořádně srovnala, ať je alespoň pěst od kohoutku, uchytila na dece a zapla podbřišník. Sundala jsem kobylce ohlávku, pověsila ke kroužku, přehodila jí otěže přes krk, chytla si uzdečku za lícnice a nabídla udidlo. Mysty se do toho moc nechtělo, tak jsem jí musela prstem mírně zatlačit do koutku v hubě, aby ho vzala. Protáhla jsem jí uši mezi čelenkou a nátylníkem, upravila kštici, srovnala uzdečku a zkontrolovala všechny řemínky, pak zapla podhrdelník i nánosník. Ten na dva prsty volného místa, podhrdelník na pěst. Překontrolovala jsem celou výstroj, trochu Mysty dotáhla, ať jí to sedlo nezklouzne, než se vrátím, svázala otěže a protáhla nátylníkem, ať si do nich nešlápne a skočila se rychle převléct. Vlastně stačilo si vzít jen přilbu, bundu a rukavice, bylo chladněji. V cuku letu jsem proto přišla zpátky, otěže rozvázala, přehodila přes hlavu a zamířila s kobylkou do haly.

*Trénink*

Katrin nás pro první den trochu šetřila, takže se Mysty zpotila jen pod podsedlovkou. Pustila jsem jí do boxu, sundala uzdečku, přehodila si jí přes rameno a pustila se do odkurtovávání sedla od podsedlovky. Kobylka mezitím přešla k napáječce a dlouze se napila. Pohladila jsem jí po krku, sundala sedlo s podbřišníkem, odnesla ho na hák před box a pak přes něj přehodila dečku naruby, ať stačí vyschnout. Chvíli jsem Mystery opustila, odnesla věci do sedlovny, umyla udidlo a všechno uklidila zpátky, nechala tam přilbu a rukavice a pádila zase k boxu. Pořádně jsem Myst celou znovu vyčistila, zpocený hřbet vzala vlhkým hadříkem, jen ten písek z nohou moc nešel. Neopomenula jsem ani na kopyta. Nasadila jsem ji tedy po čištění ohlávku, přicvakla vodítko a vzala si jí do mycáku.

*Nohy a kopyta*

Nožky jsem jí trochu vysušila, jelikož jsem jí chtěla rovnou pustit ven do výběhu, tak ať jsou čisté alespoň na chvíli. Pak jsme tedy zamířily k výběhu.

*Výběh*

Zatímco moje strakatá kobylka odpočívala, poklidila jsem všechny věci a vzala si úplně jiné - kolečko, vidle, lopatu a koště. Pořádně jsem ji přeházela box, naložila špinavou podestýlku, vyvezla a navozila vrstvu čisté slámy. Pořádně jsem ji rozhrábla po boxe, navozila seno do jeslí, trochu vypláchla žlab a napáječku a zametla nepořádek před boxem. Věci jsem poklidila a za kobylkou se vrátila až večer, kdy jsem ji odvedla domů, celou vyčistila a zkontrolovala, donesla večerní dávku krmení a popřála dobrou noc. Box byl zajištěný, tak jsem odnesla věci na své místo a šla se najíst.