tea + dusty: Ráno jsem se probudila stále u sebe doma, měla jsem připravené a sbalené věci, které byly připravené na to, že budu bydlet v Patriotu. Byla jsem šťastná, protože tohle byl pro mě jako sen. Rychle jsem se nasnídala a z pyžama se převlíkla rovnou do jezdeckého oblečení. Byla jsem už natěšená jen na cestu.
Po příjezdu do Patriotu jsem byla unešená jen z toho, že jsem stála před branou. Vešla jsem s rodičema jsem vešla dovnitř, kde na mě už čekala Katrin, která to tu vlastnila. Prohodila pár slov s rodičema, vyřídili společně papíry a potom mě uvedla do ubytovny, která tu byla. Pokoj byl nádherný, kufr s věcmi jsme si dala k posteli a potom rovnou šla se mnou do stájí, kde jsme se zastavily před boxem krásného bělouše. "Tak Teo, tohle je Dusty. Bude mi čest ti ho dát jako prvnímu jezdci. Takže budu doufat, že nebudeš ho zbytečně okopávat ho a nebo tahat za hubu. Všechno si můžeš psát někam, abys mi někdy pak pověděla jaký vlastně je." Usmála se. Ukázala mi sedlovnu, kde měl svoji jmenovku na sedle a u uzdečky a potom moji skřínku, kde jsem si mohla nechávat věci. Měla ještě nějakou práci. Rozhodla jsem se, že zatím jen ho vyčistím, aby jsme se víc poznali.
Donesla jsem si pro ohlávku, vodítko a čištěni. "Ahoj, Dusty. Jsme očividně tvá jezdkyně, jsem Tea a doufám, že si padneme do noty a že mě nezabiješ." Usmála jsem se. Ruku jsem netáhla na k jeho čelu, kde to mají koně nejraději a začala ho drbat. Nejdřív si myslel, že mu chci něco udělat, ale pak si to vysloveně užívat. "Hodný chlapec. Já nic nechci nikomu udělat, hlavně ne tobě." Usmála jsem se. Dusty při tom drbání skloňoval hlavu níž a níž, očivdně se mu to líbilo. Dveře u boxu jsem měla pootevřené, kdyby něco, tak rychlý útěk. "Tady to ti dám na hlavu, tak si to pořádně očuchej, protože to bude jen tvoje." Začal si to pořádně očuchávat a nevěřil tomu, že je to jeho a že mu to neublíží. Přehodila jsem mu vodítko přes krk a pohladila opět po čele. "Hodný Dusty, hodný chlapec." Drbala jsem ho na čele a zároveň jsem ho chválila i hlasem, aby věděl, že je to dobře. Nasadila jsem mu rychle ohlávku. Opět jsem ho pohladila po čele a šla výš, mezi uši a na uši. Mezi ušima byl v pohodě, ale uši dělali mu problém. "Dobře, tak citlivost na uši. Píšu si to a beru v potaz, ale i tak jsi šikovný kluk." Usmála jsem se. Nebylo to nic hrozného, že byl citlivý na uši, ale vadilo mu to. Možná si to časem se nechá a nebo až mi bude důvěřovat, tak budu moct mu i lézt mezi nohama, ale zatím nic takového neudělám, dokud nebudeme mít perfektní vztah. Připla vodítko k ohlávce a vyvedla ho ven, kde jsem si ho přivázala. Čištění jsem měla už v ruce. "Opět šikovný Dustík ." Cestou byl opravdu šikovný. Nikam se nehnal, nešel za mnou, ale opravdu vedle mě a respekotoval i můj prostor. Prostě už to byl můj miláček, kterého nikomu nedám .
Vytáhla jsem hřbílko, opět jsem ho nechala, aby si to očuchal. Pak jsem začala kroužit hřbílkem od krku až na záď. Stál jak přibitý, občas se koutkem oka kouknul po mě, co dělám a jestli má udělat něco nebo to nechat. I já jsem se koukal jak reaguje. Byl takový trochu, že nevěděl, ale nechtěl mi nic udělat. "Neboj se, není to nic strašného. Já ti fakt nic neudělám." Chlácholila jsem ho hlasem. Pořádně jsem ho vyčistila, aby veděla, že já jsem ta osoba, která ti nic opravdu nic neudělá." Podrbala jsem ho na čele.
Uklidila jsem čištění a dala do sedlovny. Dusty celou dobu čekal a vyhlížel mě. V ruce jsem měla mazání na kopyta. "Ještě ti namažu kopýtka, ale nejdřív ti je umyju." Dovedla jsem si ho k umyvacímu boxu, kde jsem mu je umyla a pak zas zpět. Chvilku jsem čekala než mu uschnou tak, abych mu je mohla namazat. Tu chvilku jsem se s ním mazlila, drbala na kohoutku a na čele. Byl uvolněný a zdál se i šťastný. Namazala jsem mu kopýtka a potom odvedla do výběhu, kde začal skotačit jako hříbě. Došla jsem zpět a uklidila všechny věci a šla dělat něco jiného .