rhiannon: Vybavena snad veškerým existujícím uklízecím náčiním jsem přišla do sedlovny. Dýchnul na mě závan zatuchlosti a tak jsem honem utíkala otevřít okno. Jak to tady mohli nechat takhle umírat, pomyslím si a zápasím s pákou na otevírání okna. Nakonec se mi to povede a do místnosti začne pomalu proudit čerstvý vzduch. Vezmu si dlouhé koště do pravé ruky, levou si dám přes ústa a začnu se zbavovat pavučin, které po sobě pavouci zanechali snad v každém rohu a koutku. Když chci dosáhnout na strop, stoupnu si na stoličku a natahuji se, seč mi síly stačí. Koště potom opláchnu pod pumpou a vracím se zpátky na místo činu. Vytahuji hadr z mého starého trička a namáčím ho v kýblu s teplou vodou a jarem. Důkladně utírám prach na oknech, parapetech, poličkách s helmami, stojanech a dalším zařízením místnosti. Co chvíli hadr vymáchám v kýblu, abych se zbavila špíny. Když jsou rovné plochy více méně čisté, chopím se mopu a vytírám. Vytírám tak zuřivě, že se chvílemi bojím, že prodřu podlahu. Ta už to čištění potřebovala. Když se podlaha leskne, vezmu si náčiní na čištění výstroje a usadím se na, nyní již čistou, stoličku. Leštím kůži jediných dvou sedel, která tu zatím visí. Nakonec přeleštím i uzdy a jedny jezdecké boty. Rozhlédnu se kolem a spokojeně se polohlasem pochválím: "Rhio, jsi fakt dobrá."
Poberu si všechny svoje věci a jdu odvést Charlotte z pastviny.